14 m 57 s
Zakladatelem pražského studia SBORWITZ Architekti je Michal Sborwitz (14. září 1944, Praha). Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze v 60. letech sbíral zkušenosti v Holandsku i ve Středomoří. Vlastní atelier si založil v 90. letech. V současné době ho vede společně s dcerou Marií Sborwitzovou a architektem Karlem Prášilem. Atelier se zabývá realizací projektů od interiérů až po urbanismus. Převážná část práce se soustředí na rekonstrukce staveb včetně národních kulturních památek.
Michal Sborwitz patří k nemnoha českým architektům, kteří si dokázali vytvořit vlastní charakteristický rukopis. Platí to obzvlášť v případě jeho citlivých rekonstrukcí starých budov. Jeho architektura je nadčasová a nepodléhá módním trendům. Architekt pracuje s osvědčenými postupy i tradičními materiály. Mezi jeho významná díla patří Dům techniky mládeže v Praze na Národní třídě či jediný katolický kostel postavený v době normalizace v Mostě. Na této stavbě pracoval jako soukromá osoba. Pro kostel sv. Václava zvolil neutrální neofunkcionalistické tvarosloví, stavba totiž ve své době nesměla nést výrazné církevní znaky. Jediným symbolem, který prozrazuje, že se jedná o katolický kostel, je kříž skrytý ve hmotě zvonice.
Také s vlastním ateliérem SBORWITZ Architekti má na kontě několik významných staveb a rekonstrukcí. Jednou z nich je například rekonstrukce a dostavba Muzea umění Olomouc či rekonstrukce Bauerovy vily v Libodřicích, významné stavby od Josefa Gočára. Práce pro Nadaci českého kubismu projektoval ateliér v letech 2004-2006, realizace proběhla v letech 2004-2008. Klíčové bylo skloubit staré s novým. V interiéru byla částečně zachována původní kubistická výzdoba, například zábradlí s lomenými sloupky nebo kosodélníkové tvary skleněných výplní interiérových dveří. Zachovala se také originální koupelna, včetně původní vany a části obkladů. Prkenné a dlážděné podlahy v kuchyni, koupelně a pokojích zůstaly původní.
Dalším významným počinem ateliéru je rekonstrukce tančírny v Račím údolí u Javorníku. Tato stavba byla ve velmi zanedbaném stavu a bez výrazné investice hrozil její zánik. V rámci nedávné rekonstrukce byly veškeré viditelné tesařské konstrukce opraveny do původního stavu, a to včetně použitých barev. Stejně tak se architekti snažili o původní vzhled u prosklených stěn, dveří a obkladů. Některá okna a dveře však musely být nahrazeny kopiemi s využitím maxima dochovaných prvků. V zadní části tančírny je postaven nový zděný trakt se služebním schodištěm a zázemím pro sál. Také v interiéru byla obnovena původní barevnost včetně malířské výzdoby.
Ateliér se zabývá také obnovou centra města Velká Bystřice u Olomouce. Amorfní prostor před zámkem byl revitalizován na plnohodnotné náměstí. Rekonstrukcí prošly přilehlé budovy a park získal nové cesty a dřevěné můstky. Ve středu náměstí vznikla fontána lemovaná čtveřicí stromů. Zámecké náměstí pak získalo novou dlažbu z tradičních žulových kostek a vybudován byl i amfiteátr. „Aktuálně zde pracujeme na přístavbě školy a úpravě okolí. Vzniká zde biotop a pomáháme i s rozvojem okolních obcí,“ říká architekta Marie Sborwitzová.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Znáte tančírnu v Račím údolí? Seznamte se s perlou Rychlebských hor.
Tančírnu najdete v Račím údolí u Javorníka. Stavba slohově spadá do období historismu a secese z počátku 20. století. Budovu nechal v letech 1906-1907 postavit vratislavský biskup kardinál Georg Kopp podle návrhu stavitele Aloise Utnera, který se inspiroval podobnými stavbami ve Švýcarsku. Tančírna je zcela unikátní a svým významem přesahuje hranice Olomouckého kraje. Budova byla ale léta ve velmi špatném stavu, o její obnovu se postaral ateliér SBORWITZ architekti.
