Téma vsakování vody a přehřívání měst je nyní u developerů velké téma. Developerské projekty musí splňovat různé zákonné požadavky a omezení, přičemž jednou z nejvýznamnějších povinností je akumulace dešťové vody. To zahrnuje rozvržení inženýrských sítí a integraci zeleně do nově vznikajících developerských projektů.
Modrozelená infrastruktura je klíčový koncept, který zahrnuje technická mimo stavební opatření zaměřená na snížení odtoku dešťové vody, potřeby pitné vody a povrchové teploty.
,,Cílem modrozelené infrastruktury je zachovat lokalitu takovou, aby i přes rostoucí teploty zůstala dobře obyvatelná,“ říká Ing. Ondřej Flanderka ze společnosti Skanska Residental.
Dále se řeší poměr betonových a zelených ploch. Jaký to má to vliv?
,,Má to vliv tepelný, protože betonové a asfaltové plochy fungují tak, že když na ně svítí paprsky, tak ony akumulují teplo, které potom v nočních hodinách vypouští zpátky do vzduchu. Tím pádem se v prostředí stále udržuje vysoká teplota. Kdežto zelené povrchy, vypařují vodu zpět do vzduchu a odráží teplo. V nočních hodinách nepouští teplo do vzduchu a prostředí se chladí,“ říká Veronika Kostíková ze společnosti YIT.
Nyní se dostáváme na velmi důležité téma a to je následná péče a přebrání zodpovědnosti za vytvořenou zeleň a parky po realizaci projektů.
„Záleží jestli je to bytová, nebo komerční výstavba. Pokud to je komerční, tak zodpovědnost přebírá agentura, která daný objekt spravuje. Pokud se jedná o bytovou výstavbu, tak po jejím vzniku přebírá zodpovědnost nově vzniklé SVJ,“ říká Ing. Petr Ježek ze společnosti Trigema.
Zelené střechy jsou dalším neméně důležitým tématem. Často je vidíme na vizualizacích developerského projektu a mnoho lidí je již aplikuje na své rodinné domy. Jak je to potom s následnou realizací?
,,Nám se prakticky osvědčuje to, že na projektech města není důvod zelené střechy nedělat. Realizujeme jak pobytové zelené střechy, tak i technické střechy. Snažíme se dávat bezúdržbovou zeleň, která si tam žije v víceméně sama a chodí se kontrolovat jednou za rok,“ říká Petr Bečán ze společnosti Passerinvest Group.
Mohlo by vás zajímat
Udržitelná architektura
Česká rada pro šetrné budovy připravila společný výklad EU Taxonomie pro prostředí České republiky a zjednodušuje implementaci developerům, architektům i finančním institucím
Evropská unie zavádí nové regulační požadavky na vykazování udržitelnosti. Pro tento účel používá název EU Taxonomie. Jedná se o nástroj, který umožňuje definovat udržitelnost investic a který by měl posunout evropskou ekonomiku směrem ke klimatické neutralitě. Technická screeningová kritéria EU Taxonomie jsou však formulována mnohdy velice obecně a široce. Umožňují tak různý výklad posouzení i přísnosti dopadu na návrh nebo akvizici budov. Česká rada pro šetrné budovy v rámci pracovní skupiny ESG/Taxonomie vedené Petrem Vogelem proto vypracovala zásadní dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů.
Dokument najdete na stránkách České rady pro šetrné budovy ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Hospodaření s šedou vodou v praxi. Nízká náročnost, vysoká efektivita a minimální provozní náklady!
Dlouhodobé šetření pitnou vodou se v praxi ukazuje jako velmi efektivní. Například developer Skanska po čtyřech letech fungování vyhodnotil provoz recyklace vody ve svém bytovém projektu Botanica K. Výsledky udávají, že provoz hospodaření s šedou vodou zrecykloval více než 10 milionů litrů pitné vody. Při dnešních cenách to dělá více jak 1 milion korun.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Zelená už nestačí, připravte se na éru modrozelené
Ploché střechy budov by v budoucnu mohly sloužit k akumulaci dešťové vody a jako zelené oázy měst
Dopady globálního oteplování jsou v posledních letech vidět všude kolem nás. Na jedné straně svět trápí rostoucí letní teploty a s nimi spojené sucho, na druhé straně se stále častěji objevují silné přívalové deště, které způsobují mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech. Města byla až dosud navrhována tak, aby dokázala co nejrychleji odvést veškerou dešťovou vodu do kanalizace a zlikvidovat ji. Protože však v důsledku klimatických změn hrozí, že do roku 2050 bude celosvětově ve městech vody nedostatek, hledají se způsoby, jak s dešťovou vodou hospodárně nakládat. Jednu z cest by mohly v budoucnu představovat modrozelené střechy, které snoubí výhody retenčních nádrží a zelených střech. A ta budoucnost už, zdá se, není tak daleko.
