Skryté poklady architektury - 49. díl - Legiobanka Na Poříčí
Nejvýznamnější pražská stavba ve stylu takzvaného národního dekorativismu má průčelí z umělého kamene, členěné polosloupy a ukončené mohutnou římsou. Zdobí je plastické geometrické prvky: válce a oblouky. Parter obložený kamennými deskami na sebe upozorňuje výraznou červeno-bílou barevností.
Fasáda je opatřena vlysem Otto Gutfreunda a konzolami Jana Štursy s legionářskými motivy. Bankovní halu, jejíž architektura byla bezesporu ovlivněna dvoranou Wagnerovy vídeňské Poštovní spořitelny, zastřešuje prosklená valená klenba. Také interiéru, na jehož výzdobě se podílel František Kysela, dominují válcové motivy. Gočár navrhl rovněž veškeré vnitřní zařízení počínaje nábytkem a lampami a konče ozdobnými mřížemi a kováním dveří. Architekt invenčně přetáhl dekor hlavního průčelí i na štítovou zeď sousedícího staršího domu. V další stavební etapě byl postaven dům do rovnoběžné ulice Na Florenci. Dekor paláce se stal inspirací i pro další stavby na území Československa a dal slohu i alternativní pojmenování „styl Legiobanky“. Vůči Gočárovu pojetí citlivou, byť již stylově konstruktivistickou druhou budovu Legiobanky v sousedství (č. 26, 1047/II; zvanou též palác Lípa) s moderní pasáží a koncertním sálem (dnes divadlo Archa) projektoval v roce 1937 autorův žák František Marek.
TV Architect děkuje společnosti CPI Property Group za umožnění natáčení v prostorách Legiobanky.
Lukeš - P. Hroch: Praha moderní I, Paseka, Praha 2012
Banka Československých legií
Josef Gočár
Na Poříčí 24 | 1046/II, Praha 1 - Nové Město
1921–1923