Skryté poklady architektury - 51. díl - Werichova vila
První zmínka o stavbě dnešní Werichovy vily pochází z roku 1580. Od druhé čtvrtiny 17. století zde měl koželužnu Servác Engel, rodem z Flander, který byl za obranu Prahy proti Švédům povýšen v roce 1648 do šlechtického stavu s přídomkem z Engelsflussu. „Další úpravy nastaly v době renesanční, kde se ve dvou etapách objevila stavba, která je na tomto místě do dnešních dnů,“ říká populizátor a architekt Zdeněk Lukeš. V době klasicismu budovu pro rodinu Nostitzů upravil slavný architekt Ignác Palliardi. Po rekonstrukci se do domu nastěhoval vychovatel rodiny Nosticů Josef Dobrovský. V roce 1840 zde byl postaven skleník, ze kterého zbyla severní zeď. Další úpravy prováděl Bohumil Hübschmann v meziválečné éře.
V domě bydlela řada významných osobností. Na počátku 19. století buditel a zakladatel slavistiky Jan Dobrovský (pomník v parku před vilou), v meziválečné éře zde bydlel historik umění Zdeněk Wirth (busta na ohradní zdi), v letech 1945-1980 herec Jan Werich (další busta na ohradní zdi), herec Jiří Voskovec (1946-1948) nebo básník Vladimír Holan (1948-1968).
V letech 2014-2017 byl objekt adaptován městskou částí Praha 1 a pronajat Nadaci Jana a Medy Mládkových. V domě je dnes stálá expozice věnovaná Werichovi a Osvobozenému divadlu, světnička V. Holana, v suterénu prostor věnovaný dějinám Kampy a legendě o Golemovi, v podkroví pak víceúčelový sál, kde se konají přednášky, divadelní představení a koncerty. Dále je zde muzeumshop a kavárna.
Děkujeme za možnost natáčení Městské části Praha 1, Nadaci Jana a Medy Mládkových, panu Janu Smetanovi, řediteli nadace a paní Anně Soumarové, výkonné ředitelce Werichovy vily.
Werichova vila
Ignác Palliardi; Bohumil Hübschmann; Marek Tichý
U Sovových mlýnů 7, Praha 1 - Malá Strana, čp. 507