Skryté poklady architektury - 53. díl - Dům Umělecké besedy
Dům nedaleko malostranského kostelíku sv. Jana Na prádle byl postaven Kotěrovými žáky Jandou a Vořechem v letech 1923-1925. V budově, postavené ve stylu pozdní moderny s prvky art deco a konstruktivismu, byly původně dva hudební sály (v jednom z nich začínala dvojice V+W a Osvobozené divadlo), Alšova výstavní síň, dále kanceláře a byty.
Budova byla postavena pro potřeby nejstaršího uměleckého spolku v Čechách, u jehož zrodu v roce 1863 stáli spisovatelé, hudebníci i výtvarníci, jako byli Jan Neruda, Jakub Arbes, Julius Zeyer, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Josef Mánes, Mikoláš Aleš a mnozí další. Tomuto období, v němž tvořila takto významná jména, dnes říkáme „generace Národního divadla.“ Dalším významným obdobím byla meziválečná léta, kdy umělecký spolek od roku 1926 uspořádal ve svém sídle na Kampě celou řadu výstav, rozvíjel koncertní činnost a poskytl působiště největšímu československému hudebnímu vydavatelství Hudební matice.
Ani válečná léta neznamenala konec spolku, úpadek přišel až s rokem 1948. V té době byl majetek UB zabaven, včetně dalších dvou domů spolku v Českomalínské ulici v Bubenči a Kubelíkově ulici na Žižkově (oba opět od Jandy a Vořecha). „Po roce 1989 byla činnost besedy obnovena a dnes funguje v plné síle,“ říká populizátor a architekt Zdeněk Lukeš. Dnes sídlí v malostranském domě divadlo Na Prádle a kanceláře tu má Český hudební fond.
Poděkování za možnost natáčení paní Alexandře Hruškové.
Dům Umělecké besedy
František Janda - Čeněk Vořech
1923-1925
Besední 3, Říční 10, Praha 1 - Malá Strana, čp. 487 a 456
Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE.
Pořad Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
