Skryté poklady architektury - 55. díl - Veletržní palác
Skvost české funkcionalistické architektury, původně určený pro konání veletrhů, je sídlem Národní galerie Praha od roku 1976. Tou dobou se Veletržní palác vzpamatovával z rozsáhlého požáru, jehož rekonstrukce nakonec trvala až do 90. let minulého století.
Původním záměrem města bylo vytvořit moderní finanční čtvrť a rozšířit areál holešovického Výstaviště směrem k řece. Z velkorysého urbanistického konceptu nakonec zbylo jen torzo – a sice rozlehlá budova Veletržního paláce. „Budova vznikla na základě architektonické soutěže, která byla vypsána v polovině dvacátých let a měla sloužit k vystavování různých strojírenských výrobků, včetně automobilů i vlaků,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš a dodává, že původně měly být Veletržní paláce dva, ale z finančních důvodů zůstalo jen u jednoho z nich.
Architektonickou soutěž tehdy vyhrálo duo architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, který stál za zimním stadionem na ostrově Štvanice a také projektoval vily na Rokosce v Libni a v Dejvicích. Stavba Veletržního paláce se po dokončení stala jednou z největších konstruktivistických realizací v Evropě. Při návštěvě Prahy zaujala dokonce i švýcarského architekta a urbanistu Le Corbusiera, jenž je známý i pod vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret.
Velký požár
Průčelí paláce je traktováno dlouhými okenními pásy, jen partie na nároží ulic Dukelských hrdinů a Veletržní má pravidelný rastr čtvercových oken. V parteru se nacházely obchody a kavárny, v podzemí dva biografy. Uvnitř najdeme dvě rozlehlé dvorany. Menší z nich s ochozy a větší dvoranu, která byla vybavena jeřábovou drahou pro manipulaci s velkými exponáty. Na střeše paláce vznikla populární vyhlídková restaurace.
Po roce 1939 byla budova, spolu s přilehlým prostranstvím, používána nacistickými okupanty jako shromaždiště pro židovské občany Čech a Moravy před transportem do koncentračních táborů. Po skončení války v paláci sídlily podniky zahraničního obchodu. Funkční byla i pošta, velké kino a různé obchody. 14. srpna 1974 došlo k velkému požáru, jehož likvidace trvala až do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho – kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech, přičemž technický vstup byl opatřen novými vraty dle návrhu sochaře Michala Gabriela. Po nákladné rekonstrukci slouží prostor paláce jako muzeum moderního a současného umění Národní galerie.
Stálá expozice
Momentálně jsou v Národní galerii dostupné výstavy Otevřený depozitář Umění Asie, Nebourat! Podoby brutalismu v Praze či soubor prací sochaře a malíře Kurta Gebauera. Mezi expozicemi pak návštěvníci najdou 1796–1918: Umění dlouhého století, 1918–1938: První republika či 1930 – současnost: České moderní umění. Stálou expozicí je pak Umění 19., 20. a 21. století, která ve třech podlažích návštěvníky seznamuje s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních dvou staletí.
Veletržní palác
Dukelských Hrdinů 47, Praha 7 - Holešovice