Skryté poklady architektury - 75. díl - Národní muzeum
Impozantní neorenesanční palác vystavěný pro instituci založenou již roku 1818 uzavírá krátkou jižní frontu náměstí v místě, kde bývala tzv. Koňská brána novoměstského opevnění. Stavbě předcházela soutěž, jejímž vítězem se stal Schulz. Ten komponoval muzeum jako komplex se dvěma uzavřenými dvory, jež odděluje střední křídlo. Směrem do náměstí vrcholí třípatrová stavba pískovcovým průčelím s osově umístěným rizalitem se sloupovým portikem vrcholícím mohutnou hranolovou věží s kupolí. Také obě křídla jsou zakončena rizality s kupolemi. K hlavnímu vstupu vedou monumentální rampy, před nimiž je umístěna kašna. Inspirací byly Schulzovi tehdy především nové muzejní budovy na vídeňském Ringu architektů Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera.
Ústředním prostorem je vestibul a na něj navazující arkádová schodišťová hala z ušlechtilých materiálů, z níž je přístup do výstavních sálů. Pod kupolí se nachází síň s Pantheonem, v němž jsou umístěny busty významných osobností vědy a kultury. Na výtvarné výzdobě se podílela řada umělců generace Národního divadla: Antonín Wagner, Bohuslav Schnirch, Josef Mauder, Julius Mařák, František Ženíšek Vojtěch Hynais ad. Poněkud akademicky suché architektuře vévodí velkorysá schodišťová hala – pravděpodobně nejvýznamnější prostor, který Schulz vytvořil.
Stavba byla zejména v posledních dekádách minulého století poškozena jednak střelbou okupantů v roce 1968 (považovali ji zřejmě za vládní objekt), jednak stavbou severojižní magistrály, jejíž severní křídlo nešťastně oddělilo muzeum od náměstí. Nyní proběhla náročná rekonstrukce celého areálu, během níž byla lehkou konstrukcí zastřešena obě nádvoří (autory jsou AR18-Němec Žilka architekti). Objekt byl také podzemním tunelem propojen s novou akvizicí – sousední budovou býv. Federálního shromáždění od arch. Jiřího Kadeřábka, Karla Pragera a Jiřího Albrechta.
Národní muzeum
Josef Schulz
Václavské náměstí 68/1700/II, Praha - Nové Město
1883-1891
TV Architect děkuje generálnímu řediteli Michalu Lukešovi za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Národního muzea.