Skryté poklady architektury - 76. díl - Palác České spořitelny (dnes Akademie věd České republiky)
Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem (dnes knihovna Akademie věd České republiky) patří k významným příkladům architektury historismu v Praze. Budovu postavenou na základě vítězného soutěžního návrhu zdobí díla Josefa Mánesa, Otto Menzela (alegorie na atikách), Josefa Václava Myslbeka a Josefa Mařatky (plastiky lvů na schodišti, karyatidy v bankovní hale).
Na sklonku devatenáctého století došlo k expanzi spořitelny, když na sousední parcele (směrem k Vltavě) vznikla architektonicky identická dostavba dle projektu vídeňského architekta Friedricha Schachnera, jenž v podstatě zopakoval Ulmannovo průčelí včetně všech detailů. Rozdílný je jen letopočet na atice ukončující vstupní rizalit. V pozdějších letech prošla stavba řadou interiérových adaptací, zachovalo se však několik autentických prostor - např. v býv. bankovní hale je dnes knihovna AV (projekt Bouřil - Máslo architekti). V paláci je dnes sídlo Akademie věd České republiky.
Palác České spořitelny (dnes Akademie věd České republiky)
Vojtěch Ignác Ullmann, Friedrich Schachner
Národní třída 3-5/1009/I, Praha - Staré Město
1858-1861; 1895-1896
TV Architect děkuje paní předsedkyni Evě Zažímalové za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Akademie věd ČR.