7 m 33 s
/ Autor: Zdeněk Lukeš, TV Architect
Na místě tragické historie vyrostla stavba smíření – Krajská vědecká knihovna v Liberci. Moderní architektura s prosklenou fasádou, inspirovaná tvorbou Jeana Nouvela, dnes slouží jako centrum vzdělání, kultury a setkávání.
Krajská vědecká knihovna
Rumjancevova 1/1362, Liberec
1997–2001
Architekt Radim Kousal, ateliér SIAL
Knihovna vznikla na základě veřejné architektonické soutěže (1994) na místě nacisty vypálené synagogy architekta Carla Königa, profesora vídeňské techniky, z roku 1899. Stavba smíření vznikla pod patronací německého prezidenta Romana Herzoga a českého prezidenta Václava Havla. Její součástí je i nová synagoga na trojúhelníkovém půdorysu (symbolizující polovinu Davidovy hvězdy), kterou spravuje liberecká židovská obec.
Vlastní knihovna s prosklenou fasádou a tzv. mediální stěnou, inspirovanou motivem typickým pro tvorbu francouzského architekta Jeana Nouvela, u nějž autor stavby dříve pracoval, zahrnuje veřejnou i vědeckou knihovnu, hudební a dětské oddělení a v suterénu depozitář vzácných knih. Součástí budovy je také víceúčelový sál, reprostředisko a kavárna.
Provoz knihovny je založen na tzv. americkém systému – návštěvníci si sami vybírají knihy z volně přístupných regálů a v případě zájmu o vypůjčení se zaregistrují. V kontextu české architektury jde o jedinečný objekt, jehož vznik podpořily nejen české instituce, ale i německé a švýcarské nadace. Velkou zásluhu na realizaci stavby měla také první ředitelka Věra Vohlídalová, která za svůj přínos obdržela Záslužný kříž od německého prezidenta.
Součástí stavby jsou i výtvarná díla Karla Malicha a Lukáše Rittsteina. Zřizovatelem knihovny je Liberecký kraj.
TV Architect děkuje vedení Krajské vědecké knihovny v Liberci za spolupráci a umožnění natáčení.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavá místa a památky
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Královský zemský ústav pro choromyslné byl založen Zemským výborem v roce 1903, stavba dle projektu architekta Václava Roštlapila (1856-1930), žáka Theophila von Hansena z vídeňské umělecké akademie, začala v roce 1906, areál začal sloužit o tři roky později. Vedle ústřední budovy bylo postupně vybudováno 28 pavilonů, dále vodojem, kostel sv. Václava, kotelna, sklady, elektrárna, kuchyně, v meziválečném období též statek, divadlo a vily lékařů, mimo areál též přečerpávací stanice u Vltavy a hřbitov.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavá místa a památky
Městské divadlo Pardubice
Budovu Městského divadla, která tvoří jednu z dominant náměstí, navrhl známý architekt a profesor pražské techniky Antonín Balšánek (1865-1921) v secesním stylu. Na výtvarné výzdobě se podíleli Bohumil Kafka (socha génia na štítě), Bohumil Vlček (medailony na průčelí) a František Urban (keramický vlys na průčelí, opona). V hledišti bylo původně v přízemí 160 míst a 6 lóží, v patrech 80 míst a 8 lóží (vč. primátorské a ředitelské), později byla kapacita rozšířena. V roce 1931 budovu těžce poškodil požár. Autorem poslední rekonstrukce byl v letech 2002-2003 architekt Miroslav Řepa. Podle fotodokumentace byla rekonstruována i Urbanova opona (ak. mal. Václav Špale). Budova dnes slouží souboru Východočeského divadla Pardubice.
