Skryté poklady architektury - 82. díl - Podolská vodárna
Podolská vodárna je mimořádným technickým dílem i kvalitní ukázkou tvorby dlouholetého profesora pražské techniky Antonína Engela (1879-1958) ve stylu moderního klasicismu ovlivněné pracemi jeho vídeňského učitele Otto Wagnera a také pracemi pařížského architekta Augusta Perreta. Průčelí do nábřeží dominuje vysoký řád stylizovaných sloupů a motiv kruhových oken horního patra. Monumentální prostor zaklenutý parabolickými železobetonovými nosníky patří k nejpůsobivějším v Praze (spolupráce prof. Bedřich Hacar a prof. František Klokner). Dnes se v něm mj. nachází muzeum vodárenství.
V padesátých a šedesátých letech pak – opět dle Engelových návrhů – vznikla směrem na jih od stávající i ještě větší sousední budova v obdobném architektonickém pojetí, jen s výraznou sochařskou výzdobou ve stylu tehdy dominujícího socialistického realismu (sorely). Jde o alegorie vodních toků od sochařů Josefa Fojtíka, Ladislava Nováka a Zdeňka Vodičky. Tak vznikl ojedinělý soubor staveb realizovaný v rozpětí téměř čtyřiceti let dle projektu jediného tvůrce.
Podolská vodárna
Antonín Engel
Podolská 17, č.p. 15, Praha 4 - Podolí
1923-1928, 1955-1966
TV Architect děkuje za spolupráci a umožnění natáčení Muzeu pražského vodárenství.