Expresionistická vila inspirovaná prériovými domy Franka Lloyda Wrighta a moderním bydlením Henryho van de Veldeho je jedním z architektonických skvostů Liberce. Osud budovy poznamenala emigrace majitelů, druhá světová válka i pozdější rekonstrukce.
Strossova vila
Husova 64/186, Liberec
1923–1927
Architekt: Thilo Schoder
Vilu si nechal postavit podnikatel Franz Stross, který do Liberce přišel z Egypta. Jeho přáním bylo vybudovat dům ve svahu nad libereckou přehradou, který by připomínal parník. Oslovil proto významného německého expresionistického architekta Thilo Schodera (1888–1979), žáka Henryho van de Veldeho z výmarské uměleckoprůmyslové školy (pozdější Bauhaus). Schoder spolupracoval také se zakladatelem uměleckých dílen Wiener Werkstätte Josefem Hoffmannem.
Návrh vily vychází ze stylu dynamického expresionismu, v němž Schoder navrhl i řadu staveb v německé Geře. Inspiroval se teoriemi moderního bydlení Henryho van de Veldeho a prériovými vilami Franka Lloyda Wrighta v USA. Vila má tři podlaží, v nichž se nachází vstupní hala, obytné prostory, zimní zahrada, pracovna a ložnice s artdecovými detaily. Stavbu v roce 1925 realizoval liberecký stavitel Adolf Bürger.
Rodina Strossových musela v roce 1938 emigrovat do Jižní Ameriky kvůli rasové perzekuci. Během druhé světové války v domě sídlilo Gestapo. Dnes je vila centrálou Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Na sklonku minulého století prošla budova rekonstrukcí, při níž však došlo ke změně původní cihlově červené barevnosti fasády. Strossova vila je jedinečným příkladem expresionistické architektury a od roku 1987 je památkově chráněná.
Slavný pěvecký spolek Hlahol byl založen sbormistrem Janem Ludvíkem Lukesem v roce 1861. Mezi jeho další sbormistry patřili skladatelé Bedřich Smetana, Karel Knittl nebo Karel Bendl. Čestnými členy byli Antonín Dvořák, Leoš Janáček a další. V roce 1901 zakoupil spolek parcelu mezi Masarykovým nábřežím a Vojtěšskou ulicí.
Ulice se dříve jmenovala také Židovská, Pinkasova nebo Josefská. Nachází se - až na jeden blok a také kostel sv. Ducha - v katastru Josefova. Na jednom konci ústí do křižovatky s ulicemi Vězeňskou, V Kolkovně a Dušní, na tom druhém s Palachovým náměstím. Převládá zde asanační zástavba z let 1905-1914.
