Stavba pilířů a klenebních polí Karlova mostu a její virtuální rekonstrukce
Podoba Prahy v druhé polovině 14. století by nás asi překvapila. Bylo to vlastně obrovské staveniště. Bouralo se a stavělo snad všude. Na Pražském hradě, na Vyšehradě, přes Vltavu stavěli nový most, na pravém břehu dokonce celé město – Nové Město pražské. Jednou z technicky i ekonomicky nejnáročnějších staveb byla zřejmě stavba kamenného mostu, který se dnes nazývá Karlův most. Karlův most byl budován jako náhrada staršího románského Juditina mostu. Ten byl velmi zásadně poškozen povodní v roce 1342 a vzhledem k jeho proporcím, počtu pilířů a problémy při povodních zřejmě nebylo hospodárné jej obnovovat. Příprava stavby nového mostu nebyla jistě jednoduchá. Bylo nutno zpracovat projekt, vyřešit zdroje financování stavby, zdroje stavebního kamene i některé technologické aspekty – zejména zakládání pilířů v řece. K založení nového kamenného mostu došlo tedy až 15 let po zboření Juditina mostu. Základní kámen položil v roce 1357 císař Karle IV. na pravém břehu řeky poblíž Křižovnického kláštera. Nový most byl dimenzován velmi velkoryse. Měl pouze 15 pilířů (Juditin 21), 16 kleneb (Juditin 22), byl asi o tři metry širší a o několik metrů vyšší než románský most. Díky této velkorysé koncepci tak vznikla zcela mimořádná stavba, která však byla dokončena až začátkem 15. století.
Doba založení a stavba mostu
Podle údajů v kronikách lze patrně spolehlivě určit pouze rok založení mostu. Beneš Krabice z Weitmile píše ve své kronice k roku 1357 doslova toto: „Téhož roku položil císař základní neboli první kámen v základu nového pražského mostu na břehu blízko kláštera sv. Klimenta“. O konkrétním dnu zde není ani zmínka, údaj o datu 9. 7. pochází až ze 16. století a z ne zcela spolehlivého zdroje. Tolik oblíbenou číselnou řadu 135797631, která určuje i hodinu založení (tedy 5:31 ráno), dopočítal až historik dr. Z. Horský v 70. letech 20. století. Ačkoliv jde o nesmírně populární údaj, který je často citován, je třeba na tuto hru čísel hledět s velkou dávkou skepse, neboť nemá oporu ani v jiných zakladatelských počin Karla IV., ani v dobovém vnímání a měření času.
Jako autor projektu byl dlouho uváděn Petr Parléř, který se na stavbě nepochybně podílel, ale velmi pravděpodobně nebyl autorem projektu ani prvním stavitelem. V této souvislosti je v posledních studiích nejčastěji zmiňován jistý mistr Otto, který se patrně tajům mostního stavitelství přiučil na stavbě mostu v Roudnici nad Labem ve 30. letech 14. století.
Most má 16 klenebních oblouků o rozpětí 16–24 metrů, délka vozovky je 515 m, její šířka je 9,4 m, šířka zábradlí je 0,4 m. Výška ochozu Staroměstské mostecké věže je 30 m, výška ochozu Malostranské mostecké věže je 26 m. Někdy lze narazit na rozdíly v číselném značení pilířů nebo oblouků. To vyplývá z rozdílů mezi číslováním „mostařským“ a „běžným“. Při mostařském číslování je první oblouk nebo pilíř obvykle označován jako „nultý“.
Každý most, který vede přes řeku, může být ohrožen povodní. To se týká zejména mostů, jejich části – obvykle pilíře – stojí přímo v řečišti a musejí odolávat tekoucí vodě, ledovým krám, plovoucím předmětům a dalším vlivům. Nejinak na tom byl (a je stále) i Karlův most, který musel čelit během své existence stovkám menších a desítkám velkých povodní. Většinu z nich ustál bez závažného poškození, nepochybně i díky robustní konstrukci a vytrvalé údržbě. Fatální poškození mostu nastalo při rozsáhlých povodních v roce 1432 a 1890. Další známou katastrofou byla jarní povodeň v roce 1784, kdy plovoucí ledy závažně poškodily několik pilířů mostu. Téhož roku byla zahájena rozsáhlá oprava, jejíž průběh je zachycen na unikátní rytině Karla Saltzera z téhož roku. Práce byly tehdy prováděny technologií téměř shodnou se středověkou stavbou. Rozsáhlé kamenické práce připomíná velká plasticky provedená značka z roku 1785, dochovaná na jednom z pilířů.
Nový kamenný most se stal brzy proslulou pražskou pamětihodností a předmětem obdivu. Barokní sochařská výzdoba jej doplnila až začátkem 18. století. V průběhu své více jak 600leté existence byl most vážně poškozen jenom třikrát. Bylo v to v letech 1432, 1784 a 1890.
Karlův most je jednou z jednou z nejvýznamnějších památek České republiky. Je součástí Pražské památkové rezervace, památky na Světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
