28 m 19 s
Česko je země bohatá na architektonické památky a každý zásah, který se jich dotýká, vyžaduje vzájemné propojení architektů na straně jedné a památkářů na straně druhé. Tyto vztahy ovšem mnohdy bývají velmi napjaté. Setkání architektů a památkářů v pořadu U jednoho stolu má vyvolat trvalý dialog mezi architekty, projektanty a stavbaři s pracovníky památkové péče. Rozhodnout o tom, co je na staré stavbě kvalitní, cenné a funkční, a co se naopak může změnit. Je potřeba vybalancovat staré a nové, což vyžaduje součinnost obou stran táborů. Toto setkání v rámci pořad U jednoho stolu vzniklo ve spolupráci Obce architektů a televize TV Architect.
Současná architektura a historie - to je velké téma, které bývá často prezentováno jako konflikt architektů s památkáři. Mnohdy obě strany nenachází smysluplný dialog. Památkáři vidí často nové a staré, architekti naopak kvalitní a nekvalitní. Není tedy řeč pouze o nové podobě historických staveb, ale také o jejich smysluplném využití.
„Například památky moderního stavitelství jsou mnohdy obtížněji rekonstruovatelné než ty, které vznikly řemeslnou prací. Tyto objekty mají jiné nároky na další využití, u těch větších pak mnohdy vzniká tlak na jejich ekonomické vytížení. Velké napětí mezi architekty a památkáři vzniká pak především u funkcionalistických památek či staveb období brutalismu více než třeba u starého barokního kostela. Tyto stavby musí sloužit nějakému novému účelu a zde dochází k tomu, že není možné dodržovat zásadu zachování hmoty a materiálu. Je to dnes jeden z největších problémů památkové péče,“ říká Václav Jandáček.
„Bylo by dobré, kdyby památkově chráněný objekt měl jasně nastavená pravidla priorit ochrany. To by mohlo sloužit jako manuál pro projektanta, který má s objektem nějaký úmysl. Snadněji by věděl, jak s jednotlivými částmi nakládat. Toto chybí. Dnes je to ze strany Národního památkového ústavu buď všechno, nebo nic,“ říká architekt Miroslav Pospíšil.
„Změna funkce budovy je zásadní a klíčová věc proto, aby se budova mohla transformovat. Princip přestaveb a dostaveb je po staletí běžná věc a myslím, že je to jeden ze zásadních bodů udržitelnosti. Není možné ze všech prázdných objektů vytvořit muzeum, nebo galerii, je potřeba určit i parametry funkce. Jednoznačně by pomohla diskuze, konstruktivní debata na dané téma,“ říká architekt David Wittassek.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Módní dům Ostravica-Textilia
Kdysi ikonický obchodní dům v centru Ostravy se konečně dočkal rekonstrukce. Módní dům Ostravica – Textilia dlouhá léta chátral, nyní byla zahájena přestavba tohoto z části památkově chráněného objektu. Architektonický klenot Ostravy se tak už brzo dočká nejen nového vzhledu, ale i využití. Projekt přestavby totiž získal jak potřebná povolení, tak silného finančního partnera.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Ostrava dokončila záchranu památkově chráněných jatek a otevřela v nich galerii současného umění PLATO
Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Kulturní dům Poklad v Ostravě se po dlouhých letech chátrání dočkal důstojné modernizace
Kulturní dům Poklad vznikl rekonstrukcí a modernizací starého domu ze 60. let. Objekt dlouhá léta chátral a díky obnově se opět dočkal svého původního využití. Modernizace vycházela z technických, kapacitních a provozních požadavků. Projekt zahrnuje i urbanismus celého území. Architekti z ateliéru PLATFORMA architekti zanechali budově původní členění a celkové uspořádání. Budova, která je součástí ostravské kultury, tak opět funguje jako koncertní a divadelní sál.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Nevyužívané industriální stavby a jejich konverze
Industriální památky dodnes připomínají nedávnou minulost a hospodářský rozvoj. Tyto budovy vyprávějí sto let staré příběhy a jsou důkazem vývoje společnosti, technologií i architektury. Zastaralost rozhodně není důvodem k jejich bouraní. Přesvědčit se můžete o jejich moderním využití a o tom, že stále mají co nabídnout.