U jednoho stolu - Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie

Praha je nejen kouzelné místo v centru Evropy, ale také dynamicky se rozvíjející kulturní a hospodářské centrum i atraktivní turistický cíl. Nové kulturní centrum by se mělo stát přirozeným doplněním toho stávajícího historického, je ale nutné vnést do jeho zadání veřejný i kulturní rozměr, jenž by mohl naplnit dlouholeté volání po vzniku nového koncertního sálu odpovídajícímu nárokům 21. století.

V Praze nevyrostl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než 100 let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912 a Dvořákova síň Rudolfina byla dokončena roku 1885. Oba sály sice prošly rekonstrukcí, stále se ale jedná o historické budovy, které neodpovídají požadavkům 21. století.

Projekt realizace Vltavské filharmonie bude proto zásadním impulsem rozvoje nového centra Prahy.

Jako vhodné místo pro Vltavskou filharmonii byl vybrán jeden z nejdůležitějších pražských brownfieldů na území Holešovice-Bubny-Zátory. Nová stavba filharmonie v této lokalitě u řeky Vltavy se stane symbolem jeho přeměny, zároveň tak začne nový přirozený rozvoj Prahy. Umístění nové koncertní budovy na nábřeží Vltavy je navíc více než symbolické.

„Vztah k centru Prahy je tady velice významný, to území je zvláštní v tom, že se v něm spojuje historická Praha a nová městská konfigurace malého pražského Manhattanu, jakožto Holešovic. Řeka Vltava se tady odchyluje a vytváří jedinečné logo města, které není snad jinde ve světě. Prolínají se zde dva městské světy, místo předznamenává důležitý impuls pro rozvoj pražského centra,“ říká architekt Josef Pleskot, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Vltavská filharmonie

Ambicí Prahy je prosazovat se nejen jako město památek, ale i jako centrum inspirativní živé kultury. Což by měla stavba nové budovy výrazně posílit a podpořit. Vltavská filharmonie bude místem, kde se pravidelně budou setkávat nejrůznější kultury.

„Centrum musí sloužit po Pražany, kteří nejdou jen za hudbou, ale celkově za kulturou a společenským životem. To není dům, ale kus města,“ uvedl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.

Stavbu špičkového koncertního sálu už také odsouhlasili pražští radní. Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen a jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

„Udělali jsme důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik moderního městského centra na levém břehu Vltavy. Naší ambicí je získat novou architektonickou dominantu Prahy a oživit kulturní život v metropoli. Předpokládané zahájení stavby v roce 2027 je samozřejmě podmíněno dalšími schvalovacími procesy,“ konstatoval 1. náměstek primátora Petr Hlaváček.

Architektonická soutěž by pak mohla být vyhlášena ve druhé polovině letošního roku a předcházet jí bude podrobnější analýza financování provozu filharmonie.

Analýza také popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie, jeho zapojení do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor i výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování.

Budova Vltavské filharmonie by měla mít celkem tři sály: hlavní - koncertní pro 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst.

„Vzniknout by měl prostor pro spoustu dynamických aktivit, vše bude doplněno multifunkčním sálem. Prostor má být doplněn knihovnami, místy pro workshopy i zábavným dějištěm pro děti,“ doplnil Petr Hlaváček.

Místo by se mělo stát centrem každodenního kulturního života v Praze. Počítá se i s využitím venkovního veřejného prostranství pro kulturní program. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.

„Já si myslím, že ta multifunkčnost je důležitá také z ekonomického hlediska. Ten dům musí fungovat a měl by být také propustný, aby v něm lidé něco zažili, aby si tam mohli dát kávu nebo posedět v restauraci. Což u koncertních sálu ve světě je poměrně podceněno,“ říká Zdeněk Lukeš, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Investorem má být město, případně město ve spolupráci se státem nebo i soukromým sektorem. Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti.

„Praha má šanci získat novou architektonickou dominantu se špičkovým koncertním sálem, který nabídne jedinečný hudební zážitek. Město se díky tomu přiblíží významným světovým hudebním metropolím,“ říká Martin Krupauer.

Budova by navíc měla nabídnout zcela nový pohled na panorama hlavního města. „Pokud bychom si stoupli na budoucí střechu filharmonie, uvidíme celé pražské důležité panorama, počínaje hradem, Petřínem, Malou Stranou, Starým Městem až po Vítkov směrem k mezihoří, kde stojí libeňský plynojem. To jen tak snadno nyní nejde spatřit,“ říká architekt Josef Pleskot.

Podle předběžného časového harmonogramu by mohla být stavba Vltavské filharmonie zahájena v roce 2027. Dokončení budovy je předpokládáno na rok 2031.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Petr Hlaváček (Architekti Headhand)
• Osobnosti současné architektury - Josef Pleskot
• TV Architect představuje: Atelier A8000

Psali jsme také:

• Stavba špičkového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích získává reálné obrysy
• Koncertní sál Vltavské je o krok blíže k realizaci, Praha změní územní plán